Máte ve svém okolí někoho, kdo provozuje nějaký extrémní sport? My u nás máme Klému, který dělá powerkiting. Co si pod tímto názvem představit? Na internetu se píše, že jde o sportovní aktivitu, při níž se používá tažný drak k pohybu člověka po zemi, sněhu či vodě. Nutno říct, že nejen k pohybu, ale i zvedání do vzduchu.
Kléma se už delší dobu věnuje kiteboardingu, kdy poháněn drakem surfuje po vodě. Navíc na jeho úrovni už to není jen o "obyčejném" surfování, ale o jízdě ve vysokých rychlostech a především o dlouhých a vysokých freestylových skocích. Z pohledu laika to beru jako jednu z nejnebezpečnějších aktivit. Představte si, že se neudržíte na prkně a spadnete do vody. Drak ale letí dál vzduchem a pořád vás táhne. No za chvíli zákonitě musíte polykat andělíčky. J Proto se vše nejprve trénuje "v klidu" na louce.
V sobotu ráno mě probudil telefon. Volal Kléma, že jestli si chci powerkiting vyzkoušet, tak odpoledne ve dvě hodiny sraz u něj. Musím říct, že jsem se nemohl dočkat a v 13:50 už netrpělivě přešlapoval před jeho barákem. Otevřely se dveře a objevil se velký batoh. Za ním druhý velký batoh a nakonec Kléma. Vypadalo to, že má nejméně na 14dní sbaleno někam pod stan. Popadl jsem jeden z batohů a vyrazili jsme. Naším cílem bylo velké pole vedle nedaleké in-line dráhy. "Vzal jsem Rabbita a Big mamu", řekl Kléma. Nevěděl jsem, co přesně tím myslí, ale pak jsem si všiml velkého nápisu "BIG MAMA" na jeho batohu a už mi to bylo jasné.
Došli jsme doprostřed velkého pole a začali jeden z batohů vybalovat. Z boční kapsy vytáhl Kléma pumpičku. Klasickou plastovou- jako na plážové matračky. Neměl jsem tušení, co bychom mohli nafukovat, ale jen tak by ji zřejmě sebou netahal. Jako druhý šel z batohu ven drak, který byl složený do malého uzlíčku velikosti polštáře. Začali jsme ho rozprostírat po poli. "Tohle je Rabbit. Má devět metrů a je to takový miminko", řekl Kléma. Když jsem viděl draka rozloženého, marně jsem v něm hledal miminko. Pak přišla na řadu ona pumpička. Teď se předem omlouvám znalcům a zkušeným kiterům, protože se laicky pokusím vysvětlit některé prvky a použít přitom pochycenou terminologii (pro přehlednost nechám názvy jednotlivých prvků v uvozovkách). Drak má pevnou kostru s žebry, kterým se říká "bany". Každý "ban" se nafoukne a tím drak získá pevný tvar.
Znovu jsme zašátrali v batohu a vytáhli delší barevnou tyčku s polstrováním, ze které vedou dlouhé šňůry. Říká se jí "bar" a šňůrami se navazuje na kostru draka. Má i pojistku červené barvy, která jakoby odpojí ovládání a drak pomalu sestoupá na zem. Pořád k vám ale zůstane připoután (takže o něj nepřijdete). "Podle nápisu si můžeš zkontrolovat, jestli máš bar správně", řekl Kléma. Na straně, kterou jsem držel v rukou, byly tři ornamenty a značka Wainman Hawaii. Otočil jsem tyčku na druhou stranu a uviděl červený nápis DANGER. Jasné jako facka J
Nakonec přišel na řadu "trapéz". Jde o pás, ke kterému se karabinou připíná "bar". Jinak řečeno je to pevné připoutání draka k tělu. I "trapéz" disponuje bezpečnostními prvky. Prvním z nich je červená šňůra, kterou si můžete připnout na bok, který vám více vyhovuje. Jinak řečeno na stranu, na kterou sáhnete automaticky. Já jako pravák jsem logicky zvolil pravý bok. Druhým je malý nůž, který je ukryt v pouzdře přímo v pásu. Tyto bezpečnostní prvky jsou vyloženě nouzové. Oběma totiž dojde k úplnému odpálení draka. V praxi to znamená, že k vám drak nebude už nijak připevněn, takže ho vítr odnese neznámo kam. S velkou pravděpodobností také dojde k jeho poškození. Nepamatuji si přesně, kolik říkal Kléma, že je v "banech" barů (tlak v jednotlivých nafukovacích částech konstrukce draka), ale říkal, že při nárazů na ostřejší předmět (například kámen) bouchnou.
Řeč padla i na cenu draků. I kdyby člověk vybíral z bazaru, musí počítat s dost vysokými pořizovacími náklady. Když mi Kléma prozradil, že jdeme létat na draku za téměř sedmdesát tisíc, okamžitě jsem z hlavy vymazal všechny bezpečnostní prvky. Takového draka nemohu odpálit, ani kdyby mě nesl do západního Německa J
Všechno bylo připraveno. Zbývala už jen teorie ohledně ovládání draka. "Vpravo i vlevo v rozpětí 180 stupňů je naše letové okno. V něm musíš draka udržet. Po stranách jsou hrany okna, kde je drak v klidu. Uprostřed je power zóna, kde naopak drak nabírá rychlost", vysvětloval Kléma.
Na "baru" se dá drak přitahovat či povolovat. Když mu povolíte, tvar draka se změní tak, že si sám najde ideální vítr. Když ho přitáhnete, tak naopak nabírá rychlost. To je podle mě ta nejtěžší věc. Musíte si to vyzkoušet sami a sledovat přitom, jak na to drak nad vámi reaguje.
"Teorie je taková nudná, jdu Ti to ukázat v praxi", rozhodl Kléma. Obléknul si pás, připnul k němu karabinu s "barem" a zkontroloval vodící lanka. Potom udělal něco, co jsem ani nestihnul zaregistrovat a drak byl ve vzduchu. Bylo to neskutečné. Kléma ani nemusel koukat nahoru, co drak dělá. Všechno cítil v rukou a dokonale předvídal, jak se drak zachová. Poslouchal ho dokonale. Musím uznat, že v tu chvíli to vypadalo hrozně jednoduše.
Po krátké ukázce Kléma pomalu s drakem přistál na zemi a odepnul si "trapéz". Přišla řada na mě. Neměl jsem vůbec žádné obavy, ale tušil jsem, že to nebude tak lehké, jak to vypadá.
K obědu jsem měl rajskou se šesti, takže bylo potřeba nejprve pás trochu povolit, což nás oba pobavilo. J Zkontroloval jsem nápis na "baru". DANGER byl na spodní straně, takže tohle bylo v pořádku. Lanka také nebyla nijak zkřížená, takže už zbývalo jediné. Dostat draka do vzduchu. Toho jsem dosáhl za MÍRNÉ asistence. Během chvíle byl na hraně okna přímo nade mnou. "Teď mu povol a dej mírně pravou", řekl Kléma, který stál za mnou. Udělal jsem, co mi řekl. Ve vteřině mi drak nabral neskutečnou rychlost a stočil se úplně vpravo. "Povol, povol a dej mu levou", volal Kléma. Levou jsem dal, ale místo povolení jsem draka přitáhl. V tu ránu přišel fičák- drak se stočil, škubnul a já vystřelil dopředu. Slyšel jsem za sebou dupání v rytmu techna. To byl Kléma, který mě v rámci bezpečnosti výuky držel zezadu za pás a kterého to společně se mnou raketově vystřelilo dopředu. Klobouk dolů, že to "ucupital".
Jako začátečník jsem opravdu ocenil, že stál za mnou a říkal mi, co mám dělat, protože drak má ve větru obrovskou sílu. Je super si vyzkoušet, jak na co reaguje. Jenže co dělat, když zareaguje jinak, než čekáte? V tu chvíli nastane chaos a vy nevíte, jestli povolujete či přitahujete. Každá rada v tu chvíli je ceněná zlatem.
Pro létání je ideální otevřený prostor. Louka, na které jsme byli my, je ze dvou stran uzavřená stromy, o které se vítr tříští. Vznikají tak kolísavé poryvy větru, u kterých se těžko předvídá, co drak udělá. Já jsem to však nevnímal, protože celou dobu spíš ovládal drak mě, než já jeho. Ale bylo to skvělé.
Myslel jsem, že k udržení draka ve větru bude potřeba velká fyzička. Tím, že je "bar" k tělu přidělaný přes "trapéz", však není ovládání tak namáhavé na ruce. To jsem víc procvičil nohy občasným sprintem. J
Po cca dvaceti minutách jsem se do toho začal dostávat. Ne, že by mě drak nějak extra poslouchal, ale už jsem chápal principy jeho ovládání. Vše potom zvládnout v náhlém chaosu je podle mě otázka tréninku (jako u všeho). Čím déle se tomu budete věnovat, tím lépe vám to půjde.
S hlavou jak pátrací balón jsem úspěšně přistál s drakem na zemi. "S tímhle miminkem je to ničem, jdeme pro Big Mamu", zavelel Kléma. Rabbit, se kterým jsme dosud létali, měl devět metrů. Big Mama je opravdu big, protože má metrů patnáct. Vybalili jsme ji z druhého batohu a stejně jako u předchozího draka nafoukli "bany". Tady už jsme se u pumpování vzduchu vystřídali, protože ho bylo potřeba o dost více. Navázali jsme "bar" a Kléma si ho karabinou připnul na "trapéz".
To co přišlo potom, mi znovu vyrazilo dech. Kléma předvedl, jak se s Big Mamou létá a to včetně skoků. Rozeběhl se proti větru a vyskočil. Vznesl se, proletěl obloukem kolem mě a po deseti metrech zase sletěl na zem. Pak na mě zavolal, abych ho chytil za držátko na "trapézu" a pomohl mu s během proti větru. Tím se překoná odpor (větru) a drak poté vystřelí ještě rychleji a vytáhne ho do vzduchu. Nesmím ho prý ale pustit.
... a tak jsme běželi. Po zhruba patnácti metrech jsme se stočili do strany a Kléma vystřelil do vzduchu. To byl teprve zážitek. Upaloval jsem po zemi a s rukama nad hlavou držel Klému, který letěl vzduchem. J
Big Mamu jsem si vyzkoušel i já. Jenže připnul jsem si "trapéz" zrovna ve chvíli, kdy vítr začal kolísat, takže jsem nemohl vzlétnout. Kléma draka zvedl, postavil ho na bok a já tahal doleva, pak doprava a zase doleva. Snažil jsem se pomocí "baru" získat nějaký pohyb, jenže vůbec nic se nedělo.
"To nemá smysl, přestalo foukat", řekl Kléma a vydal se směrem ke mně. V tu chvíli se náhle zvedl vítr. Než jsem si to stačil uvědomit, Big Mama vystřelila do vzduchu. V pohodě a klídku jsem ji "barem" navedl doprava a pak už v pěkném shonu a presu letěl za ní. V tu chvíli jsem opět slyšel již jednou zmíněné "cupitání". To Kléma opět musel sprintovat. Doběhl, chytil se za madlo na "trapézu" a snažil se udržet mě na zemi.
Příroda si s námi pěkně pohrála. Drak ve větru táhl- Klému po zemi a mě vzduchem. Vypadalo to, že skončíme až na in-line dráze. Zbývalo už jen vymést pár malých smrčků, které dráhu oddělovaly od pole. Naštěstí se na poslední chvíli vítr slitoval a ustal. Byl to zřejmě nějaký poslední záchvěv, protože dál už bylo téměř bezvětří. Zastavili jsme se a Big Mama sama přistála. "Pro dnešek jsme skončili", zkonstatoval Kléma.
Začali jsme Big Mamu balit. Musím říct, že šlo o celkem složitou operaci. Odvázali jsme "bar" a smotali lanka, která z něj vedou (smotávají se křížem, aby se nezauzlovala). Dále bylo potřeba vyfouknout "bany". Ventilky "banů" jsou poměrně sofistikované. Jejich součástí jsou i přiložená vyfukovátka – plastové výlisky, jejichž konec strčíte do ventilku a ten začne ucházet. Během pár vteřin je kostra draka vyfouknutá. "Ventilky musí zůstat otevřené, jinak by se vytahaly a přestaly pořádně těsnit", poznamenal Kléma. Následovalo několik přeložení vyfouklé plachty draka a vše se mohlo začít skládat zpět do batohu. Stejným způsobem jsme sbalili i Rabbita a vydali se živí a zdraví na cestu domů.
S powerkitingem bych chtěl do budoucna pokračovat. Zkrocení draka je pro mě velká motivace, takže se po louce jistě ještě proběhnu.
P.S. Už jsem s Klémou domluvený na další lekci.