Na úvod musím uvést, že jsem velký fanoušek vodních radovánek, kterých jsem si vyzkoušel desítky a to hned v několika předních evropských aquaparcích. Všechno to ale byl pouze slabý odvárek proti tomu, co jsem zažil v létě v aquaparku Wet´n Wild na Floridě. Jaké to tam je a co všechno tam zažijete, o tom napíšu v nějakém samostatném článku. Teď bych však vypíchnul to nejšílenější, co jsem tam vyzkoušel a tím je tobogán Bomb Bay. Ten patří k top adrenalinovým vodním atrakcím v USA. Je inspirovaný válečnými bombardéry, které ze svých "bomb bay" zálivů shazovali bomby na zem.
Na této atrakci mě nikdo z dalších účastníků výpravy nepodpořil, tak jsem se na vysoký stožár vydal sám. Fronta nebyla tak hrozná, jako na ostatních atrakcích a to jsem ještě zjistil, že na jejím konci jsou atrakce dvě. První je Kamikaze - klasický rovný tobogán, na kterém dosáhnete obrovské rychlosti. K němu se také celá fronta točila. Na druhé straně byl vstup na Bomb Bay, před kterým se třásli tři lidé. To byla první věc, která mě udivila. Postavil jsem se jako čtvrtý do fronty a s napětím čekal, co se bude dít. Před námi se tyčila raketa, které se po plavčíkově zmáčknutí tlačítka na vedlejším obslužném pultu otevřela za hlasitého syčení boční dvířka. První odvážlivec nastoupil a za opětovného syčení se za ním dvířka zase zavřela. Slyšel jsem, jak plavčík odpočítává – tři, dva a PRÁSK. Jedničky se odvážlivec nedočkal. Po hlasité ráně následovalo ticho. Pak plavčík znovu otevřel dvířka rakety. První odvážlivec byl pryč. Ani jsem neslyšel žádný řev, což byla druhá věc, která mě udivila. To samé nejspíš znervóznělo i slečnu, která stála v řadě jako druhá. Raději před sebe pustila přítele. Ten nastoupil a bylo slyšet, jak volá z útrob rakety, že se trochu bojí. Plavčík ho uklidnil, ať se kouká na zelenou tečku na zemi. Než se chudák uvnitř stačil zeptat, jakou tečku myslí, následovala rána a byl pryč. To už slečna, která byla opět na řadě, neunesla a utekla dolů stejnou cestou, kterou přišla nahoru. S ní ještě další dva lidé, kteří se mezitím postavili ve frontě za mě. Nedalo se nic dělat, byl jsem tam sám a plavčík už mě gestem ruky lákal do otevřené rakety. Při průchodu mě ještě varoval, abych překřížil nohy a ruce dal též zkřížené na prsa, aby se mi nic nestalo. V útrobách rakety bylo pouze menší okénko, které nabízelo pohled na celý park. Při zavírání dveří mi při pohledu dolů problesklo hlavou, že podlaha je nějaká divná. Byl jsem rozhodnut, že nebudu reagovat na plavčíkovy rady s koukáním na zelené tečky a podobně. Při dotazu "ready?" jsem pouze zvedl palec na ruce. Ani jsem se na plavčíka raději nepodíval. Začal odpočítávat. Tři a PRÁSK! Dvojka už nepřišla. Podlaha se mi propadla pod nohama a už jsem padal volným pádem. Viděl jsem boční stěny tobogánu kolem sebe, zády jsem se ale nedotýkal. Než jsem si to stačil uvědomit, už jsem se společně s tobogánem kroutil do cílové rovinky. To už jsem ale neviděl nic, protože jsem nohama rozrážel vodu, která mi cákala do očí. Rychlost byla tak vysoká, že jsem cítil, jak mě voda doslova seká přes zadek. Během chvíle už jsem ležel v dojezdové ploše tobogánu a jen těžko se po vodním nářezu sbíral. Sotva jsem se ale postavil, věděl jsem, že tenhle zážitek si dám ještě jednou. Vlastně až díky druhému pokusu dokážu jízdu takto popsat. Naprostá M,kterou vřele doporučuji všem!
P.S. Nyní se prý tato atrakce nachází také v Dubaji na uměle vysypaném ostrově ve tvaru palmy. Takže kdyby náhodou.... :)